Akcie, nemovitosti, životní pojištění. Češi mají zapomenuté miliony korun (vyšlo v médiích)

Do konce loňského roku měli majitelé anonymních vkladních knížek, kterým již před lety skončila platnost, poslední možnost přihlásit se u České spořitelny o své peníze. Spořitelně nakonec zůstalo 1,78 miliardy korun, které si nikdo nevyzvedl, a tak je věnovala na charitu. Nejde o jediný případ, kdy se můžeme setkat se zapomenutými penězi, respektive s majetkem, ke kterému se majitelé nehlásí. Podívejte se na několik obvyklých příkladů.

Typicky se se zapomenutým jměním mohou setkat majitelé akcií. Nechme stranou akcie v listinné, tedy papírové podobě, které mají obecně tendenci se někam „zatoulat“. Podívejme se v tomto ohledu na akcie zaknihované, které dnes existují v elektronické podobě formou zápisu v databázi. Týká se to i mnoha akcií, které byly vydávány v rámci kuponové privatizace.

„Ti, kdo se do privatizace zapojili, mohou být dodnes vlastníky již zapomenutých akcií, které mohly zvýšit i několikanásobně svou hodnotu. Nutno dodat, že v mnoha případech došlo naopak k zániku firmy, která akcie vydávala, a ty jsou tak bezcenné,“ říká Jiří Pech, investiční analytik společnosti Broker Trust.

Zjistit, zda člověk nějaké akcie v zaknihované podobě vlastní, lze poměrně snadno online. Na webu Centrálního depozitáře cenných papírů (www.cdcp.cz) stačí zadat v sekci pro širokou veřejnost rodné číslo do vyhledávacího políčka a tazatel záhy zjistí, zda jsou na jeho jméno nějaké akcie zapsané. Stejně tak je možné ověřit, zda v evidenci stále neexistuje účet například zemřelého příbuzného, jehož akcie by byly opomenuty v rámci dědického řízení.

Podrobnější výpis, o jaké akcie se konkrétně jedná, získá zájemce v případě, že se informace týkají jeho osoby, buď prostřednictvím svého obchodníka s akciemi, který je tzv. účastníkem depozitáře, nebo za poplatek pět set korun přímo od depozitáře.

4000 staveb bez majitelů

Mezi zapomenutým majetkem je v Česku i řada nemovitostí. V celé zemi stát hledá majitele čtyř tisíc staveb, včetně vil a činžovních domů, u nichž je v katastru nemovitostí poznámka – vlastník neznámý. Další tisíce nemovitostí bez majitele představují různé pozemky a nejde vždy jen o malá políčka, ale i o rozlehlé zemědělské pozemky či lesy. Stopy po majitelích končí například v zahraničí, kam odešli do emigrace, nebo se stali oběťmi druhé světové války.

Na internetových stránkách Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (www.uzsvm.cz) lze nalézt seznam nemovitostí s nedostatečně identifikovaným vlastníkem. Domnívá-li se někdo, že by mohl být vlastníkem takové nemovitosti nebo jejím právoplatným dědicem, měl by shromáždit co nejvíce dokladů, které budou mluvit ve prospěch jeho vlastnictví, a obrátit se na úřady.

„Původní vlastníci, i když ve většině případů se bude jednat spíše o jejich dědice, mají už jen necelých sedm let, aby se o pozemky a budovy přihlásili. Pokud tak neučiní do konce roku 2023, majetek definitivně propadne státu,“ říká Jiří Kryl, hypoteční analytik společnosti Broker Trust.

S dědictvím po zemřelém je spojen i další případ, kdy se mohou příbuzní nevědomky připravit o peníze, na které mají nárok. Jedná se o situace, kdy měl nebožtík sjednané životní nebo případně i jiné pojištění, typicky pojištění hospitalizace. Když v takovém případě pojištěnec před smrtí pobýval v nemocnici, plnění za tuto událost přechází na dědice.

Oprávněné osoby se musejí ozvat samy

„Pojišťovny nekontaktují oprávněné osoby automaticky kvůli plnění z pojištění smrti, ale musí se pojišťovně ozvat samy oprávněné osoby. V některých případech o svém nároku příbuzní vůbec nevědí nebo mají problémy s dohledáním pojistné smlouvy zemřelého. S kontaktováním pojišťovny jim může pomoci například notář,“ upozorňuje pojistný analytik společnosti Broker Trust Dušan Šídlo.

Mezi další poměrně běžné případy, kdy lidé nechávají peníze ležet ladem, aniž by o nich věděli, patří třeba nevyzvednuté poštovní poukázky. Ročně si takto Češi nevyzvednou peníze v hodnotě přesahující dvacet milionů korun.

Čtyři a půl tisíce lidí si také nevyzvedly do loňského září peníze, na které měly nárok ze zrušeného druhého pilíře důchodového systému. O finance lidé nepřišli, automaticky byly odeslány na místně příslušný finanční úřad, kde si o ně mohou dodatečně zažádat.